Končí rekordní škodní sezóna
Bilanci uplynulého zemědělského roku a hodnocení současné situace poskytl Marek Bizoň, ředitel Agra pojišťovny.
Jste jediná pojišťovna, která se u nás věnuje pouze zemědělskému pojištění, je to vaše konkurenční výhoda? Jak si na trhu stojíte?
Být specialistou na úzký segment se z dlouhodobého hlediska ukazuje být spíše výhodou. Naštěstí je již pryč doba, kdy klienti trvali na pojištění všeho u jedné pojišťovny. S tím jsme se v našich počátcích před třinácti lety trochu potýkali. Postupem času, s výměnou vedení v podnicích, více využívaným makléřským poradenstvím, a celkově kladnějším pohledem na zemědělské pojištění se situace obrátila k lepšímu. Dnes pojišťujeme zcela bez problémů, Agra už je zavedená značka. Vzhledem k našemu zaměření na jednu oblast můžeme flexibilně reagovat pravidelným vylepšováním produktů, zaváděním pojištění nových rizik, zdokonalováním metodiky likvidace. Díky tomu jsme se už před pár lety vypracovali na druhé místo na českém trhu, a tuto pozici stále upevňujeme.
Která pojistná nebezpečí jsou pro zemědělce nejrizikovější? Mohou sami zemědělci některá nebezpečí svým chováním ovlivňovat?
Když zohledníme tzv. pojistitelná rizika, je i nadále rizikem číslo jedna krupobití. Letos velkou část republiky zasáhlo rozsáhlé krupobitní pásmo 1. července, ale lokálních bouřek bylo nespočet.
Co se týče prevence škod krupobitím, vládne matka příroda a i nadále platí, že prakticky jedinou ochranou je pojištění. Ovocnáři mohou proti krupobití instalovat kostrukce s ochrannými sítěmi, tím tvoří výjimku, ale ostatní hospodaří pod širým nebem. A i ty ochranné sítě je vhodné si pro případ krupobití a vichřice pojistit, pořádná bouřka je dokáže poškodit.
U dalších nebezpečí jako je mráz, poškození škůdci či splavení lze ovlivnit zlomek rizika – volbou plodiny, odrůdy, pozemku, techniky zpracování půdy…
Z dalších hrozeb musím zmínit sucho, které je často řazeno mezi nepojistitelná rizika. Není tomu tak, sucho je pojistitelné již několik let. Dosud pouze pro několik plodin (pšenice ozimá, kukuřice, slunečnice), ale od roku 2020 rozšiřujeme toto pojištění o další plodiny – sóju, žito ozimé, triticale ozimé, oves ozimý.
Se suchem resp. jeho dopady určitě bojovat lze, ale jedinec toho mnoho nezmůže, opatření musí být systémová. O tom čteme v novinách prakticky každý den.
Takže pojištění je pro zemědělské podniky vlastně nutností…
Není to povinnost, nikoho nelze do pojištění nutit, ale patří to k zodpovědnému přístupu k podnikání, k řízení podnikatelských rizik. A je velmi dobře, že je toto relativně nákladné pojištění podporováno státem prostřednictím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF).
Dá se na vašich službách ještě něco inovovat, vylepšovat?
Vždy je co vylepšovat a snažíme se o to průběžně každým rokem. Jak jsem již zmínil, aktuálně rozšiřujeme nabídku plodin, které lze pojistit v Indexovém pojištění sucha. Zavádíme také pojištění jarního mrazu u řepky jako výnosové škody, zlepšujeme systém plnění u pojištění vinné révy atd. Loni jsme spustili náš klientský portál, který usnadňuje komunikaci s klienty i partnery, a i na jeho rozšíření se pracuje. V portálu klienti naleznou službu AgraSat, mohou si zde prohlédnout své pozemky na snímcích z družice za poslední rok. Použitím strojového podpisu se zase zjednodušilo potvrzování úhrady pojistného pro účely dotace na pojistné. Stále se něco děje.
Setkáváte se i u vás s pojistnými podvody? Máte v rámci Evropy srovnání, jací v tomto směru Češi jsou?
Naše likvidační služba je za roky své působnosti již na takové úrovni, že každý likvidátor pozná, že „něco nehraje“. Tím nechci říct, že se objevují pojistné podvody často, naopak. Klient sice občas „tlačí“ na vyšší plnění, než je skutečná škoda, ale to jsou spíše výjimky. Důležité je klientovi vysvětlit, jak se co počítá a jak jsme k výši škody došli. Toto je stejné na všech trzích kde působíme, což jsou kromě nás Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko a Rumunsko.
Máte dostatek likvidátorů? Jak jste zvládli letošní sezónu?
Letošní sezóna byla rekordní co se týče počtu oznámených škod, a tedy škodních událostí, které jsme řešili. Zvládli jsme to i přesto dobře. Likvidaci pro nás zabezpečují přímo zemědělci, lidé z praxe. Průběžně je školíme, teoreticky v učebně i prakticky přímo na škodních událostech. Počet našich likvidátorů se již několik let pohybuje okolo 50 osob. Možná se to zdá dost, ale stále hledáme zájemce, kteří by se začlenili do našeho týmu. Myslím si, že se jedná o zajímavou práci, poskytuje jiný pohled na pěstování plodin, a v neposlední řadě přináší výměnu zkušeností mezi klienty-zemědělci a zemědělci-likvidátory.
Metodiku likvidací zpracovává kdo? Máte speciální oddělení?
Základní metodiky přebíráme od naší rakouské mateřské společnosti, která měla 70 let prostor je podrobně zpracovat. Není to ale nějaká neměnná zaprášená příručka, neustále probíhají pokusy, akademie likvidátorů, semináře, vše se dynamicky vyvíjí. Nás v ČR je sice jen padesát, ale celkem ve všech našich pobočkách téměř pět set. A to znamená mnoho nápadů a podnětů. Vstupují do toho odlišnosti v systémech hospodaření – např. v Rumunsku se vzhledem k tamější velikosti pozemků často neobejdou bez podpory snímků z dronů.
Ale zpět k nám. Letos jsme dostali pověření uspořádat seminář pro pojišťovny z celého světa na téma „škody na sóje“. To je jedno z mnoha utvrzení, že to, co děláme, děláme dobře.
ÖHV
Mgr. Petra Martinková
Tento článek byl zveřejněn v týdeníku Zemědělec č. 46/2019
