Pojištění sucha je pro pojišťovnu výzva

Suchý rok býval výjimkou. Za posledních pět let však sucho zasáhlo rozsáhlé regiony České republiky hned třikrát. Odborníci bijí na poplach, stát vyhlašuje programy na kompenzaci škod. Komerční pojištění sucha nabízí jen jedna z pojišťoven. Marek Bizoň, ředitel Agra pojišťovny, komentuje aktuální vývoj kolem tohoto rizika.

Chtějí se zemědělci proti suchu pojišťovat?
Aktuální situace je taková, že je o toto pojištění velký zájem. Produkt nabízíme již několikátým rokem, a ty suché roky 2015, 2017 a 2018 vedly k tomu, že se poptávka v mezičase mnohonásobně zvýšila. Určitě k tomu přispívá i to, že tolikrát zmiňovaný Fond těžko pojistitelných rizik je stále v nedohlednu, a kdo ví, zda bude vůbec někdy vytvořen.

Sucho tedy pojistitelné je? To riziko je prý neuchopitelné, moc velké.
V médiích jsme zaznamenali hlasy, že se Agra pojišťovna vlastně jen tváří, že sucho pojišťuje. K tomu mohu jen říct, že v letošním roce většina klientů, kteří byli pro případ sucha pojištěni, dostala pojistné plnění. A nebylo malé.
Naše mateřská společnost Österreichische Hagelversicherung pojištění sucha rozvíjí od roku 2000. Sucho jako riziko lze uchopit různými způsoby, většinu z nich máme na některém z evropských trhů odzkoušenou. Zmíním např. možnost paušálního plnění na hektar, pokud výnos na pozemku klesne v důsledku sucha pod určitou hranici. Další variantou je pojištění výnosu dané plodiny na úrovni podniku. A pak je tu nejelegantnější forma – indexové pojištění.

Proč se tedy sucho už dávno nepojišťuje jako běžné riziko?
Donedávna bylo sucho v našich zeměpisných šířkách vnímáno spíše jako ojedinělý jev. Takže nebyla ze strany zemědělců poptávka. Asi se shodneme, že to už neplatí – srážek ubývá, prší nárazově, otepluje se. A my jsme jako pojišťovna museli reagovat nabídkou. Na rovinu je však třeba říct, že sucho je pro pojišťovnu výzvou. Nastavit produkt tak, aby „fungoval“, tedy byl pro klienty přínosem, ale přitom aby si ho mohli dovolit, je dost složitý proces.

Co tedy lze u Agra pojišťovny pojistit?
Formou indexového pojištění pojišťujeme pro případ sucha pšenici ozimou, kukuřici jak zrnovou tak silážní, a slunečnici. Systém je velmi jednoduchý, indexové pojištění znamená, že se pracuje výlučně s úhrny srážek. Klient si zvolí ze sítě ČHMÚ „svoji“ meteorologickou stanici. U ní se pak porovnají aktuální srážky s dlouhodobým průměrem. V případě srážkového deficitu se vyplatí předpokládaná ztráta na výnosu plodiny.

Jaké podmínky je třeba zohlednit?
Kdo má zájem se pojistit, musí si pohlídat termíny – pojištění je možno sjednat nejpozději tři týdny před započetím období, ve kterém sledujeme srážky. U pšenice lhůta vychází na polovinu února, u kukuřice a slunečnice na konec března. Pojistné se pohybuje v rozmezí 500-1500 Kč/ha, odvíjí se od pojistné částky a srážkoměrné stanice. Rádi zpracujeme zájemcům kalkulaci, kontakty každý najde na našich webových stránkách.

Zmínil jste, že Fond těžko pojistitelných rizik nefunguje. Dá se ale namítnout, že stát neexistenci fondu nahrazuje vyplácením dotací na zmírnění škod suchem. Je tedy pojištění vůbec zapotřebí?
Ano, aktuálně se do konce října podávaly žádosti o náhradu letošních škod suchem na krmných plodinách. A ano, pojištění má přesto své místo. O podporu mohly například nyní žádat pouze podniky s živočišnou výrobou, to je hodně omezující kritérium. K pojištění mají naopak přístup všichni. Ale musím připomenout, že z krmných plodin pojišťujeme sucho pouze u kukuřice na siláž, takže se s uvedenou dotací téměř nepřekrýváme.

Může si někdo říct, že prostě ušetří na pojistném a počká na platbu od státu?
V souladu s pravidly platnými v celé EU jsou naštěstí u těchto plateb zvýhodněni ti, kteří k řízení rizik přistupují aktivně a mají sjednané pojištění plodin pro běžná rizika alespoň pro polovinu obdělávané výměry.
Další velké plus je, že stát už nyní podporuje komerční pojištění sucha. V programu Podpora pojištění je sucho mezi dotovanými riziky. To je rozhodně forma státní podpory, která má smysl.

Potřebujeme tedy zmiňovaný fond?
Na to se mi těžko odpovídá, protože neznám jeho finální podobu. Ale pokud by měl fungovat správně, musel by být jako pojišťovna – s jasně nastavenými pravidly, kdy bude mít přispěvatel za své peníze nárok na plnění. Existují obavy, že se stejně jako u ad hoc plateb dostane vždy jen na ty, kdo nejvíce křičí o pomoc. A pokud by měl fond fungovat „jako pojišťovna“, vyvstává otázka, jestli to rovnou nenechat na pojišťovnách – a použít fungující model podpory pojištění.

Vyřeší tedy v budoucnu pojištění veškeré problémy se suchem?
To určitě ne. Pojišťovna pomůže pouze v případě „nehody“ – když naprší velmi málo. To, že krajina není schopná vodu pojmout a udržet, je velmi komplexní problém. Existuje celá řada opatření, kterými lze dopady sucha či nerovnoměrných srážek zmírnit, to už ale mluvíme o vodohospodářství, agrotechnických operacích, krajinotvorbě.

Mgr. Petra Martinková, ÖHV

Článek vyšel v týdeníku Zemědělec 46/2018

Všechny soubory k tiskové zprávě

Marek Bizoň

ředitel organizační složky